Novinky na trati
Vlaky řítící se Českem dvoustovkou? Zapomeňte

21.04.2014 10:47

Rychlosti 200 kilometrů v hodině se cestující na tuzemské železnici hned tak nedočkají. Náklady na přestavbu vhodných koridorových úseků, kterými je dnes možné jezdit stošedesátikilometrovu rychlostí, jsou neúměrné relativně nízkým přínosům. Uvedl to generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiří Kolář. Zrychlení dosavadní maximální rychlosti tak může přijít až se stavbou nových vysokorychlostních tratí. S těmi se ale počítá nejdříve mezi lety 2030 až 2050.

Zpět na článek

Nejdiskutovanější názory

  • vaclav getz (2 hlasy) 21.04.2014 12:37

    současné koridory? naprostá zvrácenost cesta zatím na Benešov a Tábor...

  • Jan Novak (1 hlas) 21.04.2014 11:43

    V tomhle musím se SŽDC souhlasit, i když oni to říkají hlavně proto,...

Vložte nový příspěvek

Pro přidání vlastního názoru musíte být přihlášen.

Přihlášení | Registrace

Diskuzní příspěvky

současné koridory? naprostá zvrácenost cesta zatím na Benešov a Tábor všude betonové zátarasy,malebná krajina zmizela a cestujícící je jak v bunkru. Neviděl jsem v cizině takto ničenou krajinu. Navíc u nás jsme měli skvělou celostátní železniční síť a dnes se likviduje osobní lokálky jedna zadruhou. Většina lidí se potřebuje dostat do práce a ne létat po kolejích dlouhé trasy..

2 hlasy

Protihlukové stěny a valy? Při trati kde zřejmě poměrně hustý provoz, rychlost, i noční provoz, docela fajnové když se tam u toho bydlí. :)

Také možná jde o něco ohledně vzdušného odporu nebo podobně, asi zvláště za silného větru.

0 hlasů

Ale houby. Kdo bydlí u trati, je zvyklý a počítá s tím. Staví se, aby byl větší vejvar. Přehled nesmyslných stěn např. v lese viz http://www.trolejbusyvpraze.net/zeleznice_protihluk.htm

Kromě toho tyhle stěny dělají z železnice dálnici - rozdělují krajinu prakticky nepřekonatelnou linií.

0 hlasů

Že není na co koukat? Osobně si stejně většinou čtu nebo zdřímnu. Však jistěže je obvykle hezké koukat z okna jízdou vlakem. Ale výška nevypadá, že by přes to nebylo vidět vlakovým dvojdeckerem kde horní patro výše položené (ale to patro s menší výškou, ne-li obě patra). Tedy, podle toho jaké vagóny, ale to nevím jestli a jaké takové by vůbec bylo povoleno mít v soupravě, pokud by bylo povoleno, což se asi hlavně týče výšek na té tratě. Pokud by to mohlo jezdit, tak by se z toho druhého patra myslím že snadno dalo přehlížet PHS.

0 hlasů

Celé jsem si to na tom odkazu nepřečetl, neboť mi zatím nějak nedošlo jak mají nevzhledné bariéry negativní vliv na krajinu když jde jen o nějaké, že to hrozně vypadá.

V Německu se jede i více než 160 km/h. Viz zvláště ICEčko, které dle jízdného řádu i 200-330 km/h. Pravda, když jsem ICEčkem jel tak to si nepamatuji na mnohou PHS. Což myslím asi má co dělat s tím jaká trať a vlak. http://de.wikipedia.org/wiki/Schienenverkehrsl%C3%A4rm

To, že by nebylo od věci aby kde obklopeno stěnami byl jako třetí pruhu pro přístup, to takto nepopírám, ale když je například zvláště mokré pole nebo ten les, tak to co vím hasiči nemají nějaké supermoderní tanky kterými by se přes to jentak dostali. Ohledně havárií je možná podstatné, že stěny dobré, ale to jen tak hrubý odhad. Možná by větší šířka byla lepší aby se předek nešprajcl a zbytek do něj při vykolejení. Však například zvláště v lese myslím docela dobrý ohledně aby strom nespadl přímo do kolejiště, nápodobně při eventuálním sesuvu. Co se týče fauny, tak si myslím, že PH-opatření docela dobrý. Například, mnohý druh spoléhá docela na sluch. Na druhou stranu si myslím, že by dobré kdyby to pro zvířata šlo pře- nebo pod-jít, jakože některý druh migruje když ne potrava kde možná předtím revír a podobně (leda se řeklo, že se udělá sektor který jako skoro celý nepřístupný zvláště pro ostatní než domácí savce). V Číně mají například přes 100km jedné tratě jakoby most, jestli pamatuji správně, což asi má co dělat s mokřinou, s půdní erozí, jakože ty dvě zmíněné záležitosti nemají moc vliv na trať při náležité stavbě, a spíše se nestane že by jakýkoliv člověk nebo jakékoliv zvíře na trať zabloudilo.

Pokud obec má zájem o růst, tak pro mnohé může být podstatné aby tam PH-opatření bylo než by si tam postavili barák. Například bych osobně neměl problém se zahradou kde by jakoby na jednom konci PHS, zvláště když vzdušné emise z vlaků než ze silničního tahu. Ale je mi jasné, že pokud by se hromadně stěhovalo k tranzitnímu tahu, že by to stejně chtělo jako přivody, například jako tram sbírající na zastávkách k nádraží, nebo spíše při rodinných barácích přeprava po svých k nejbližímu nádraží.
Současně bydlím v první patře v bytovce na rovině s městskou dálnicí/dálničním najezdem u letiště v Berlínu. Sice to tady má docela zvukotěsná okna a nějaké zařízení na přívod vzduchu, ale okno mám obvykle alespoň trochu otevřené. Pokud by tam dali PHS tak i přes to že skoro pod balkónem přestupní stanice MHD součástí čehož je autobusová "zastávka" kde mnohé linky v krátkých intervalech by to bylo docela fajn, jakože by i balkón používat mělo nějaký smysl. Sice bych i s PHS přemýšlel o tom se kam stěhovat a to kvůli současné vzdálenosti dojezdu do práce, ale kdybych to do práce měl blíž a byla by PHS tak bych neměl jentak důvod se stěhovat.

Ale nejsem na ty věci ohledně PHS a železnice atd. žádný expert. Například v mém vidění světa naprosto chápu aby se víceméně zajistilo aby se stavba respektive příprava stavby neprotahovala kdovíčím ale zároveň bych si myslel, že zástupci obce mají možná i nějaké slovo ohledně koneckonců stavby u ních která má něco jako silný vzhledový charakter, a též bych si myslel, že pokud při přestavbě trati došlo k zrušení přejezdu, že by se předpokládalo přinejmenším příspěvek na stavbu mostu nebo tunelu pokud to obec považuje za vhodné, jakože ten přejezd nebyl využit jen dvakrát za rok nebo podobně.

0 hlasů

*zvláště pokud vzdušné emise z vlaků menší než ze silničního tahu.

0 hlasů

citat: Navíc u nás jsme měli skvělou celostátní železniční síť.....

.....sasku jeden, byla to komunismem zmrsena draha prevzata po Rakousku-Uhersku, tehdy v prvotridnim stavu.

0 hlasů

http://cs.wikipedia.org/wiki/Historie_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_dopravy_v_%C4%8Cesku

http://cs.wikipedia.org/wiki/Severn%C3%AD_dr%C3%A1ha_c%C3%ADsa%C5%99e_Ferdinanda
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_severoz%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha
http://cs.wikipedia.org/wiki/StEG

Ano, síť se z valné části stavěla v 19. století, ale v té době jezdili vlaky rychlostí tak 20-30 km/h a i pokud se to mezitím neobměnilo tak toho bylo mnohé zničeno při druhé světové. Po té válce bylo více elektrifikace i nové lokomotivy (a vagóny). Například jedná ze zdejších posledních párních lokomotiv: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_556.0

Však jak zmíněno v tom článku o té historii, na "mnohých" místních tratích byl zastaven osobní provoz od začátku 70. let.

0 hlasů

Soudruzi z modre armady se probudili :)))... dobre rano :)

0 hlasů

V tomhle musím se SŽDC souhlasit, i když oni to říkají hlavně proto, aby měli menší náklady. Daleko víc času by se ušetřilo lepší organizací, zmenšením prostojů vlaků v zastávkách. Já se např. děsím stanice Lovosice. Jakýkoliv vlak tam zastaví, tak nabere zpoždění minimálně 5 minut. Vždycky. Připadá mi to tam jako lenost výpravčího. Od plánovaného odjezdu do skutečného se totiž většinou nic neděje. Nikdo nenastupuje, nevystupuje, žádný jiný vlak nepřijede ani neodjede...

1 hlas

Pokud to je tím, že provoz je na trati, provoz který se však neobjevuje v Lovosicích, tak možná že jde o to že se raději čeká v Lovosicích než aby se zastavilo někde u výhybky?

0 hlasů

To těžko. Jezdívám na té trati už 25 let, a takhle to tam "fungovalo" vždycky. Ať už večer nebo ráno, vždycky zbytečně dlouhé stání, kdy už nikdo nenastupuje, přes plánovaný odjezd.

0 hlasů

Jako, že se možná 25 let nebo více let čeká na spoj který má vždý obrovské spojení? Jinak mě takto nenapadá čím by to mohlo jinak být, pokud k tomu čekání nějaký důvod je.

0 hlasů

Jako další možnost:

http://www.cd.cz/assets/ustecky-kraj/ke-stazeni/cekaci-doby-ve-stanicich_2012.pdf

"Čekací doby platné pro jízdní řád 2011/2012
Krajské centrum osobní dopravy Ústí nad Labem

Tímto dokumentem jsou stanoveny čekací doby návazných vlaků v přípojných stanicích na
územním obvodu Krajského centra osobní dopravy v Ústí nad Labem (vymezeného pro tyto účely
hranicemi krajů v ČR a mezistátní hranicí se SRN) pro případy zpoždění vlaků vzniklých v důsledku
nepředvídaných událostí při zajišťování osobní železniční dopravy.

Základní čekací doba, po kterou tyto vlaky na sebe v přípojných stanicích čekají pro vlaky
kategorie:
*EC, IC, SC, EN a Ex činí 0 (nula) minut
* R, Sp a Os činí 5 minut.

Dále platí, že pokud je v jízdním řádu u vlaku uvedena značka (černá tečka) před časovým údajem v přestupní stanici, čeká tento vlak na všechny zpožděné vlaky, které dojedou do času jeho pravidelného odjezdu. Pokud je značka (černá tečka) uvedena v hlavičce vlaku, pak tento vlak v celé trase čeká na všechny zpožděné vlaky, které dojedou do času jeho pravidelného odjezdu.

Odchylně od základní čekací doby a uvedeného pravidla jsou v následujících tabulkách stanoveny
výjimky pro čekání vlaků v přípojných stanicích na vlaky zpožděné. "


"Lovosice

Vlaky taktové dopravy linky U4 označené (černou tečkou) a vlaky linky U10 a U11 označené (černou tečkou) majístanovenu nulovou čekací dobu. Vlaky R 441, 770, 772, 773,
774, 775, 776, 777, 778, 779, 780, 781, 782, 783, 784, 785, 786,
787, 975, 976, Os 6113, 6953 a 16114 čekají 10 minut, R788 čeká 25 minut na Os 6150. Vlaky Os 6924, 6955, 6114, 6147, 6572 a 6955 čekají 20 minut, Os 6151 a 6189 čekají 30 minut.
Pro ostatní vlaky platí základní čekací doba."

0 hlasů




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 08/2024 najdete >




Týden

Sedmička

Interview

Instinkt

TV Barrandov

Kino Barrandov