Školní stravování
Jídelny zdražují a šetří. Řada dětí si nebude moct obědy dovolit

Inflace a nárůst cen potravin ovlivňují chod školních jídelen. Některé z nich zdražily již na začátku školního roku, ostatní nárůst cen teprve plánují. Očekává se zdražení zhruba o deset procent. Mnoho rodin si tak obědy ze školních jídelen nebude moci dovolit.

Cenu jídla si školní jídelny neurčují bez patřičné kontroly. Vyhláška o školním stravování stanovuje maximální cenu obědů, nad kterou nesmějí jídelny zdražit. Tato hranice je rozdělena podle jednotlivých věkových skupin. Mladší žáci od 7 do 11 let zaplatí za oběd maximálně 39 korun, děti do 14 let 41 korun a mládež od 15 let 45 korun. Nařízením se však nemusejí řídit soukromé školy, které si cenu oběda určují samy.

"Školní jídelna negeneruje zisk až na případy, kdy se v jejich prostorách stravují cizí strávníci. V takovém případě se cena oběda vypočítává matematickým algoritmem, kde je počítáno i s drobným ziskem pro školní jídelnu. K razantnímu navýšení cen školních obědů pro děti ovšem nedojde. Energie, které se promítají do ceny oběda, platí zřizovatel a platovou složku zaměstnanců hradí stát. Rodiče zaplatí pouze cenu potravin," vysvětlil situaci Karel Jahoda, výkonný ředitel Asociace školních jídelen ČR.

Rodiče požadují zdravá jídla a kvalitní suroviny

Dle průzkumu společnosti Scolarest se ve školních jídelnách stravuje přes tři čtvrtiny dětí a teenagerů. Pro rodiče je důležité, aby dítě obědvalo zdravé a vyvážené jídlo, nemuselo jíst, co mu nechutná a bylo v průběhu oběda se svými spolužáky. Mnoho rodičů by také v jídelnách zapracovalo na větším výběru jídel a lepší kvalitě surovin. Zároveň požadují bohatší nabídku čerstvého ovoce a zeleniny anebo zařazení nových trendových surovin, jako je kupříkladu kuskus či bulgur.

Aktuální vývoj cen však míří spíše k opačnému trendu. Jídelny totiž neřeší pouze drahé potraviny. "Samotní strávníci si podle předběžných odhadů připlatí za obědy pět až deset korun. Podle našich informací však jídelny musejí řešit i drahé ceny energií. Jednou z možných variant, jak ušetřit, je omezení výběru jídel. Místo tří nebo čtyř obědů by proto jídelna vařila pouze jedno nebo dvě jídla," dodává Jindřich Skopec, manažer obchodního týmu značky Zeelandia, která je jedním z dodavatelů surovin do školních jídelen.

Jídelny hledají řešení i u samotných dodavatelů. Jedním z nich může být i nákup surovin, které pomohou usnadnit přípravu jídel a zároveň ušetřit. "Oblíbeným produktem v jídelnách jsou například pasterované vaječné produkty, které usnadňují splnění hygienických norem a zároveň přinášejí velkou úsporu času. Pozitivní zpětnou vazbu dostáváme i k našemu protlaku nebo kečupu," dodal Skopec ze Zeelandie.

Přibývá rodin, které nemají na zaplacení oběda

"Naše jídelna se začátkem školního roku zdražila obědy o čtyři koruny. Ve škole mám dvě děti. I když si za rok připlatím asi 1300 korun, alespoň vím, že mají na každý den zajištěný teplý oběd," řekla o ceně obědů maminka Anna ze Svitavska.

Vyšší cena školních obědů je zásadní překážkou pro přibližně jednoho z deseti rodičů, a to i přes to, že si většina z nich uvědomuje jeho význam i z hlediska sociálních kontaktů. Pro 3,4 % z nich jsou navíc zcela nad možnosti jejich rodinného rozpočtu. Toto číslo navíc stále roste. Dle neziskové organizace Women for Women (W4W), která vede projekt Obědy pro děti, stoupá zájem rodičů o příspěvek na školní obědy. Od roku 2013 se zvýšil počet dětí, které potřebují pomoc, z 370 na 13 000. Největší poptávka je přitom v Moravskoslezském kraji a Ústeckém kraji. "Obáváme se aktuálního školního roku. Řada rodin bude k úhradě drastických nedoplatků na zálohách vyzvána až v druhé polovině tohoto roku. Dětí, kterým jejich rodiče nebudou moci zaplatit školní obědy, proto na podzim razantně přibude," upozorňuje Ivana Tykač, ředitelka a zakladatelka W4W.