Skialpinismus
Švihálek chce jako první sjet na lyžích osmitisícovku Dhaulágirí

Brněnský skialpinista Jiří Švihálek chce být první člověkem, který sjede na lyžích jednu z himalájských osmitisícovek Dhaulágirí. I přes několik pokusů se to zatím nikomu nepovedlo. Na expedici vyráží ve středu, návrat si plánuje přesně za dva měsíce.

Švihálkovi je 25 let, což je podle něj na expedici do Himalájí docela málo. "Fyziologicky nejlepší výkony podávají podle výzkumů ve velehorách lidé okolo 35 let," uvedl na úterní tiskové konferenci. Zkušeností však má plno. Je jediným profesionálním skialpinistou v Česku a polovinu roku tráví s lyžemi v horách. Kromě mnoha sjezdů v Alpách či v Tatrách loni absolvoval sjezd z peruánské hory Ranrapalca, která měří 6162 metrů nad mořem.

Do Himalájí se vydá v desetičlenném týmu, v němž budou ještě dva slovenští skialpinisté, šest horolezců a lékař. Základní tábor budou mít ve 4750 metrech a postupně během září vybudují ještě tři tábory, poslední v 7400 metrech. "Odtud půjdeme nalehko, protože s sebou táhneme ještě lyže. V batohu budu mít akorát náhradní rukavice, nějaké další vrstvy oblečení, termosku a energetické gely. A samozřejmě mačky a cepín," popsal výbavu na hlavní den expedice Švihálek.

Na to, aby si vybral den s vhodnými podmínkami, má celý říjen, kdy jsou na hoře nejstabilnější klimatické podmínky. "Je to v období po monzunech, mělo by tam být dost sněhu. Ale nikdy to není víc dní po sobě. Navíc hora je obklopená hlubokými subtropickými údolími, takže po obědě stoupá horký vzduch nahoru a dělá se mlha. Ale sjezd nejde stihnout dřív než v poledne," popisuje Švihálek.

Dhaulághirí je jednou z posledních 14 osmitisícovek, kterou ještě nikdo kompletně nesjel na lyžích s výjimkou těch, které jsou skalnaté. Švihálek ji chce sjet z vrcholu, což je 8167 metrů, do základního tábora. Jde tedy o převýšení 3500 metrů. Nejblíže byl Čech David Fojtík či švédský jezdec. "Švéd měl smůlu, že na náhorní plošině bylo moc sněhu, začal sjíždět o něco níž. David měl sněhu naopak málo, hrana hory byla vyfoukaná," poznamenal Švihálek.

Trasa mu zabere zhruba čtyři až pět hodin. Nepůjde o žádný kontinuální sjezd, ale o pomalé a přerušované sjíždění. "V tak velké nadmořské výšce je potřeba se po každých dvou obloučkách zastavit a vydýchat se," upozornil. V těchto výškách se prý ani moc nejde kochat pohledy do okolí. Navíc musí dávat velký pozor. Jak říká, jsou místa, na nichž se nesmí spadnout, protože sklon svahu je 50 až 55 stupňů.

"Pád v takovém místě nejde prakticky zastavit a padá se stovky metrů dolů. Takhle se mi přímo před očima zabil kamarád. Bezpečnost je pro mě důležitá a snažím se nejít do příliš riskantních situací," zdůraznil Švihálek. Nebezpečím při výstupu jsou také pády ledu ze skal či ledovcové trhliny. Kvůli nim mají účastníci dva kilometry dlouhé jistící lano.

Švihálek se může na podobné cesty vydávat díky sponzorům, díky nimž také skialpinismem vydělává. Himalájská expedice ho stojí 200.000 korun. Těší se, že bude-li jeho pokus úspěšný, mohl by jet promítat a vyprávět o cestě do Kanady. "A mohl bych si tam zalyžovat," přemýšlí.