Boj prognóz
Roku 2100 bude každý třetí Afričan. Kolik bude Pozemšťanů?
20.09.2014 08:00
Lidstvo se stále poměrně rychle rozmnožuje. Za 86 let nás bude o dvě miliardy více, než se dosud předpokládalo - a sice 11 miliard. Tvrdí to nová studie Washingtonské univerzity (UW) v Seattlu. Dosavadní výpočty prý musejí být revidovány. Existují ale i jiné předpovědi, podle kterých by roku 2100 mohlo žít na planetě Zemi až 13,2 miliardy lidí.
O rychlejší zvyšování počtu Pozemšťanů než uváděly předpovědi z nedávné doby, se postará hlavně Afrika. Na konci století by měla mít zhruba čtyři miliardy obyvatel. Už dnes je s více než miliardou obyvatel po Asii druhým nejlidnatějším kontinentem světa.
Když se v Africe začaly v polovině dvacátého století hroutit koloniální režimy, žilo na černém kontinentu "pouhých" asi 230 milionů lidí. Za rychlý přírůstek obyvatelstva, které mnohde nemá dostatek obživy, vděčí Afričané také pomoci Západu včetně léků atd.
Už déle se ozývá kritika, že konkrétně Evropa si tak sama zadělává na nové, vážné problémy, mimo jiné se stále větším množstvím ilegálních migrantů. "Převratné demografické změny, které přinese růst dětské populace v Africe, budou jednou z nejdůležitějších otázek, se kterými se bude muset kontinent a potažmo celý svět vyrovnat," uvádí se v nedávno vydané zprávě UNICEF.
Na světě dnes žijí zhruba 7,2 miliardy lidí. "V uplynulých 20 letech existovala shoda, že dnešní světová populace naroste na sedm nejvýše devět miliard lidí a poté bude stagnovat, nebo se snad začne i snižovat," říká Adrian Raftery z Washingtonské univerzity, jeden z autorů nejčerstvější demografické studie.
"Zjistili jsme však, že světová populace se v tomto století s pravděpodobností 70 procent nebude stabilizovat," dodává.
Studie zveřejněná v odborném magazínu Science zahrnuje i data obyvatelstva Země zveřejněná OSN letos v červenci. Jde o první zprávy světové organizace, která využívá moderní statistické postupy. Metoda nazývaná Bayesova statistika kombinuje všechny dostupné informace a dosahuje tak lepších předpovědí.
Plodnost ve světě se už desetiletí snižuje, ženy rodí v průměru výrazně méně dětí než dříve. To platí hlavně pro Asii a Latinskou Ameriku, v jisté míře i pro černý kontinent. Do nynější prognózy je už zakalkulován i další úbytek. Kdybychom si za základ vzali dnešní porodnost, dopěli bychom k závěru, že roku 2100 bude na Zemi téměř 30 miliard lidí.
Plodnost na jihu Afriky se sice snížila, je ale s průměrem 4,6 dětí na jednu ženu stále vysoká. Podle mínění vědců jsou důvodem tradiční představy o rodinných hodnotách a nedostatek prostředků bránících početí.
Pro Nigérii, nejlidnatější africkou zemi, to znamená domnělý nárůst obyvatel z dnešních 160 milionů na 914 milionů do roku 2100.
Výzkumníci nicméně připouštějí, že tento výpočet provázejí nejistoty. Je ale až 90procentní pravděpodobnost, že počet Nigérijců překročí 532 milionů. Výrazně "klidněji" vypadá situace v dalších regionech planety. Asie dnes čítá 4,4 miliony duší. Do roku 2050 nejspíše dospěje k hranici pět miliard, ale poté počet obyvatel začne opět klesat.
Severní Amerika, Evropa a Latinská Amerika zůstanou pod jednou miliardou.
Stále více obyvatel planety může vyostřit problémy jako klimatické změny, epidemie nebo chudoba. Výzkumníci poukazují na to, že do jejich výpočtů nejsou zahrnuty očekávané potíže s nedostatkem potravin nebo přírodních zdrojů. Zde bude lidstvo narážet stále na nové problémy a hranice.
Je ovšem třeba zdůraznit, že i sama OSN v uplynulých letech korigovala své předpovědi růstu obyvatel stále výše. Za sporné označuje její metody například Wolfgang Lutz, šéf programu pro světovou populaci na Mezinárodním institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA).
OSN prý aplikuje slepé statistické postupy s mnoha metodickými otazníky. "Máme šedesátiletou zkušenost a chceme na tomto základě hledět 90 let dopředu," říká. V jednom jsou však Lutz a Raftery zajedno, o vývoji porodnosti rozhoduje vzdělání. Lutz uvádí jako příklad Etiopii. Jedna žena tam má v průměru šest dětí. Pokud ale chodí do svých patnácti let do školy, má pouze dva potomky.
Za pomoci názorů dalších expertů vypracovali Lutz a jeho kolegové tři scénáře v závislosti na stavu vzdělání - od poklesu počtu obyvatel až po jeho explozi. V předpovědi OSN se faktor vzdělání nepoužívá.
Jednotlivé scénáře a prognózy se tak výrazně liší. Ve výsledku kolísají od 7,1 miliardy obyvatel po 13 miliard obyvatel v roce 2100. To jsou opravdu ohromné rozdíly. Zájemci o cifry tak mají široký výběr.
V každém případě, zatímco ekonomiky řady evropských zemí trápí stále větší počet seniorů a nestačí pro ně stavět pečovatelské domy a další zařízení, má a bude mít taková Nigérie problémy se stavěním nových a nových škol. Hrozí, že v tomto směru neudrží potřebné tempo.
Výsledky prognóz lze však přesto trochu zúžit. Jak uvádí Wolfgand Lutz, když počítá 20 statistiků, dospěje 19 z nich k tomu, že na konci století bude žít na zemi mezi devíti a třinácti miliardami lidí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.