Střety zájmů
Černá listina úředníků EU, kteří přešli do privátního sektoru
23.09.2014 13:05
Evropská komise by měla pravidelně zveřejňovat údaje o důležitých úřednících EU, kteří se rozhodli začít pracovat mimo evropskou administrativu, a to včetně jejich jmen. Navrhuje to evropská ombudsmanka Emily O'Reillyová. Na tento efekt, kdy vysoce postavení lidé z EU odcházejí pracovat do soukromého sektoru, ale dál využívají svých styků k ovlivňování postoje někdejších kolegů, upozorňují nevládní organizace kvůli možnému střetu zájmů.
Vysocí úředníci evropských struktur musejí po dva roky po svém odchodu informovat svou původní instituci o zvažovaném novém zaměstnání a získat její souhlas. Navíc mají na rok po svém odchodu zakázáno u svých bývalých kolegů lobbovat.
O'Reillyová dnes novinářům řekla, že zkoumání jejího úřadu odhalilo rozdíly ve způsobech, jak je na různých místech nakládáno s údaji od úředníků, kteří ze služeb EU odešli. Na problematickou praxi si stěžovalo pět nevládních organizací.
Podle ombudsmanky není například pokaždé zcela jasné, zda komise dostala od dotyčných všechny potřebné podklady, a také nebylo vždy zřejmé, proč byl s určitou pracovní pozicí někdejšího vysokého zaměstnance EU vysloven souhlas, či nikoli.
"Úředníci mají po odchodu z veřejných služeb nepochybně právo pracovní nabídky přijímat. Pokud ale chtějí evropské instituce zachovat důvěru občanů v unijní veřejnou správu, musejí posílit a zprůhlednit svůj systém prověřování," uvedla ombudsmanka.
Mezinárodní zkušenosti podle ní ukazují, že podobné přestupy mohou potenciálně skrývat nebezpečí korupce v nejvyšších patrech veřejné správy, a výrazně tak poškozovat důvěru občanů. "Je potřeba zajistit, aby taková situace v Bruselu nenastala," míní O'Reillyová. Evropská komise, která má podle ní zájem věc řešit, by na její podněty měla odpovědět do konce roku.
Ombudsmanka také mimo jiné komisi navrhuje způsob, jak zlepšit průhlednost vyjednávání o rozsáhlé smlouvě o volném obchodu mezi USA a EU známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP).
Žádá například zveřejnění vyjednávacích podkladů či zřízení registru dokumentů, které se jednání týkají, a také informací o diskusích, které evropští vyjednavači vedou se zástupci nejrůznějších skupin snažících se výslednou podobu TTIP ovlivnit.
Odpovědi od komise na tyto návrhy čeká O'Reillyová v říjnu. Dnes zdůraznila, že pro úředníky, kteří sami hovoří o potřebě co nejvyšší průhlednosti, bude složité její racionálně zdůvodněné návrhy odmítnout.
Novinářům dnes představila výroční zprávu svého úřadu za loňský rok. Připomněla zároveň, že jde z velké části o výsledky práce jejího předchůdce Nikiforose Diamandurose, kterého vystřídala až od loňského října.
Podle výroční zprávy úřad loni nějakým způsobem pomohl 23 245 občanům EU. Ombudsmanka zahájila 350 šetření, celkem 461 jich ukončila. Evidovaných stížností přitom bylo celkem 2420, 29 bylo podaných v České republice, zahájeny na jejich základě byly tři stížnosti. Sedmdesát sedm procent ze zahájených šetření iniciovali jednotlivci, ostatní byla spuštěna po stížnostech nejrůznějších sdružení.
Z oněch 350 šetření se 225 týkalo činnosti Evropské komise, 84 různých evropských agentur, 25 Evropského úřadu pro výběr personálu, 15 europarlamentu, 14 Evropské služby pro vnější činnost, deset Evropské investiční banky a 28 jiných institucí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.