Vojenská základna
Putinova "EU" dostane další posilu. Děti Ho Či Mina
21.08.2014 06:20
Zamilovaný projekt ruského prezidenta Euroasijský ekonomický svaz (EES) posílí možná na konci roku další země, a to Vietnam. Jeho velvyslanec v Moskvě v první půli srpna uvedl, že jednání o vstupu jsou v plném proudu. Dohoda o vzniku euroasijské unie byla podepsána letos v květnu v Astaně. Zatím má tři členy: Rusko, Bělorusko a Kazachstán. Ambice Vladimíra Putina jsou, aby se EES stala protiváhou USA a EU. K tomu však má zatím hodně daleko.
Svaz inspirující se bruselským spolkem vznikne oficiálně k 1. lednu 2015. Příslušná dohoda předpokládá zřídit krok za krokem společný trh s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu i pracovních sil a společnou energetickou, průmyslovou, zemědělskou a dopravní politiku. Pán Kremlu mluví o zcela nové rovině spolupráce.
Původně Moskva plánovala, že součástí Euroasijského ekonomického svazu se stane i Ukrajina. Z této ideje se ale po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče letos v únoru stalo jen zbožné přání. Také o budoucí orientaci Ukrajiny se rozhořela válka.
Snaha Vietnamu dostat se do EES se kryje s úsilím Ruska hledat po celém světě nové partnery.
Vietnam podle slov svých představitelů přikládá posílení vztahů s Ruskou federací (RF) velkou hodnotu. Plány jeho účasti ve svazu sahají zpět přinejmenším do června 2012, kdy vietnamský prezident Trương Tấn Sang vyjádřil při své návštěvě Moskvy přání vstoupit do celní unie EES.
Zdá se, že Rusko chce využít Vietnam jako test další expanze celní unie do asijsko-pacifické oblasti. Letos v květnu ministr ekonomického rozvoje RF Alexej Ulukajev při návštěvě Šanghaje sdělil, že podepsání dohody o volném obchodě mezi celní unií a Vietnamem lze očekávat na konci roku 2014 nebo na začátku 2015.
Současně prozradil, že nejde jen o kooperaci v byznysu a politice, ale také ve vojenské oblasti.
Na přednosti zóny volného obchodu poukázal loni při návštěvě Vietnamu i ruský prezident.
Objem obchodní výměny podle něj v té době činil zhruba čtyři miliardy dolarů (asi 80 miliard Kč.). Roku 2015 by to mohlo být už sedm miliard a za dalších pět let 10 miliard.
Putin hledá nové spojence
V čase napjatých vztahů se Západem hledá Rusko nové partnery v Asii. Vedle Číny, Japonska a Jižní Koreje se Moskva snaží najít nové oblasti odbytu pro svou ropu a plyn. Iniciativa Rusů je ale také odpovědí na expanzi Pekingu směrem do Střední Asie, do ruského předpolí, a do rozlehlého asijsko-pacifického prostoru.
Vietnam naopak hledá v Rusku partnera pro svou ekonomiku vybudovanou za sovětských dob, jakož i strategickou podporu ve sporech s Čínou o ostrovy a zásoby energií v Jihočínském moři.
Vzhledem k novým investičním projektům je zřejmé, že Rusko chce s ohledem na Čínu a Spojené státy obnovit ve Vietnamu svou vojenskou přítomnost v regionu.
Po francouzské a japonské přítomnosti v Indočíně uznal v únoru 1950 Sovětský svaz komunistickou vládu Ho Či Mina. Po rozhodující bitvě u Dien Bien Phu roku 1954 se Vietnam analogicky ke Koreji rozdělil podél 17. rovnoběžky na komunisty ovládanou severní část a prozápadní jižní část.
Za války v Indočíně a Vietnamu podporovaly Čína a Rusko sever proti USA. Po porážce Američanů byl Vietnam roku 1976 sjednocen pod komunistickým vedením. V konfliktu mezi Moskvou a Pekingem se Rusko stalo patronem Vietnamu a udržovalo tam své jednotky, námořní základnu a radarová zařízení.
Paralelně k tání v Sovětském svazu uskutečnili vietnamští komunisté v 80. letech reformy, aniž však demokratizovali zemi. V 90. letech se Vietnam začal integrovat do mezinárodního společenství a roku 1995 navázal s USA diplomatické vztahy.
To mu otevřelo nové možnosti rozvoje. Nehledě na neblahé zkušenosti s francouzskou koloniální vládou je Vietnam hrdý na své členství ve Frankofonii.
Tak trochu komunistický skanzen
Ho Či Min, otec moderního Vietnamu, pracoval po pobytech mimo jiné ve Francii, Německu a USA ve 20. a 30. letech 20. století pro Kominternu v Rusku. Pak odjel do Číny, aby tam připravoval revoluci a boj za nezávislost své vlasti.
Velká část vedoucích představitelů tehdejšího vietnamského režimu studovala a školila se ve stalinistickém Sovětském svazu.
Také příslušníci dnešní třídy technokratů mají své diplomy až na výjimky ze sovětských a poté ruských univerzit. Zažili tam také glasnosť a perestrojku, Michaila Gorbačova a Borise Jelcina. Též vycházející Putinovu hvězdu.
Spolupráce v energetice mezi SSSR a Vietnamem začala už roku 1959, kdy tam sovětští experti zahájili výzkum přírodního bohatství. Kooperace zesílila roku 1981 založením společného podniku Vietnam Soviet Petroleum - první vietnamské ropné společnosti. Ta od šest let později zahájila těžbu ropy na východ od delty Mekongu.
Po rozkolu mezi Vietnamem a Pekingem (1965 až 1968) se Sověti stali hlavními sponzory Vietnamu ve vojenství. S hroucením komunismu a po rozpadu Sovětského svazu vztahy mezi oběma zeměmi ochladly. Zatímco Rusko zažívalo výrazné společenské změny, zůstali ve Vietnamu u vesla komunisté, třebaže se jako v sousední Číně snažili do svého systém integrovat formy tržního hospodářství.
Když v Kremlu převzal vládu Vladimir Putin, začal současně dobývat zpět alespoň část terénu, který Rusko ztratilo. Už roku 2001 vyrazil do Vietnamu, kde začal oživovat někdejší vztahy. Obě země uzavřely "strategické partnerství".
Další Putinova návštěva roku 2006 tyto vazby jen stvrdila. Koncem roku 2012 při návštěvě premiéra Dmitrije Medveděva nabídla Moskva Hanoji vstup do celní unie.
Další rok podepsal Putin v Hanoji 17 smluv - hospodářských i zbrojních.
Energetika a vojenství
Moskva chce posílit politickou, ekonomickou i vojenskou pozici Vietnamu. I jako bašty proti už zmíněnému čínskému a americkému vlivu. Třeba roku 2009 Rusové prodali námořnictvu Vietnamců šest dieselelektrických ponorek třídy Kilo. Dvě už obdrželi, další čtyři dostanou roku 2016.
Před třemi lety dodali Vietnamu dvě fregaty třídy Gepard. Pán Kremlu současně slíbil výrobu vojenských technologií přímo ve Vietnamu, dále dodávky dalších zbraní a výcvik vietnamských vojáků.
Poměrně rozsáhlé jsou vzájemné aktivity na poli energetiky. Ruský státní koncern Gazprom a vietnamský koncern PetroVietnam založily společný podnik GazpromViet (podíl 51 : 49). Gazprom též získal 49procentní podíl na jediné vietnamské rafinérii v Dong Quat. Mezitím postavil PetroVietnam další rafinerii, zatím bez ruské účasti.
Rusko začalo do Vietnamu dodávat ropu jak po zemi, tak po moři. Předtím Vietnamci dováželi veškerou svou potřebu ropy z Blízkého východu. Další projekty rozjel ve Vietnamu Rosněft. Díky Rusům začali Vietnamci hledat ropu v Arktidě a těžit plyn v Pečorském moři na Sibiři. Gazprom naopak začal těžit plyn v Jihočínském moři.
Proti svému rivalovi Číně v asijsko-tichomořské oblasti se může Rusko úspěšněji prosazovat jen v kombinaci se zeměmi jako Japonsko nebo Jižní Korea. Vietnam, který není se svými více než 90 miliony obyvatel žádným trpaslíkem, je důležitou součástí této strategie.
I díky vojenské základně a radarům se Vietnam opět stane jednou z nejdůležitějších bašt Ruska v jihovýchodní Asii.
Tři zakládající státy Euroasijského ekonomického svazu mají dohromady 170 milionů obyvatel (EU 506 milionů). Společný hospodářský výkon Ruska, Běloruska a Kazachstánu činí v přepočtu 54 bilionů korun, zatímco v případě Evropské unie je to zhruba 320 bilionů korun. Vladimir Vladimirovič má tudíž ještě hodně co dohánět.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.